Biologický věk

Biologický věk

Předpokládám, že již z názvu je patrné, o co tady půjde.

 

Stárnutí a objektivní metody hodnocení skutečného, tedy nikoliv kalendářního, nýbrž biologického věku (dále jen zkratkou BV) je téma, kdy vysvětlení, proč jeho výpočet není až tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát, je dáno rozsáhlostí použitých kritérií. Jednou z možností rychlého zhodnocení hodnoty BV je měření na bioimpedanční váze (Tanita nebo InBody). Jde o metodu,  která slouží k vysvětlení vztahu mezi způsobem stravování (celkově životním stylem) a optimální tělesnou hmotností. Výsledek nelze chápat jako „rozsudek“. Dle principu vše souvisí se vším bychom ho měli chápat jako zásadní motiv ke změně.

Čtenáře by měl zajímat „výstup“ (z jakéhokoliv) měření BV. Bude chtít slyšet odpověď na otázku „co dělat, když vyšel výrazně vyšší BV, než je jeho kalendářní věk“? Touto otázkou se dostáváme vědě „pod kůži“. Ona totiž na tento dotaz stále neumí odpovědět. Uchyluje se tudíž k „obecným doporučením“. Ostatně, je to stejný problém, jako obtížné vysvětlení, proč někdo tloustne, přestože jí málo, kdežto druhý se přejídá a zůstává štíhlý.

Budeme žít do 120, když opravdu budeme chtít?

Možná jste již zaznamenali úvahy několika vědců nad teoreticky dosažitelným věkem člověka, Najdou se tací, kteří hovoří o 150 letech, ale většina je opatrnější, uvažuje střízlivě o 120 letech. Faktem je, že zprávy o lidech, kteří se dožili 160-180 let nelze doložit důkazy. Biblický Adam zplodil ve 130 letech syna Seta a dožil se (dle První knihy Mojžíšovy) neuvěřitelného věku 930 roků. Překonal ho jeho prapotomek Metuzalém, který podle bible zemřel, když „bylo jeho dnů devět set šedesáte a devět let“ V reálném světě se za průkazně nejstaršího člověka považuje Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela roku 1997 ve věku 122 let.  Ale realita je „poněkud jiná“. O tom, kolika let bychom se opravdu mohli dožívat (ale jen za zcela ideálních podmínek) bych mohl napsat velmi dlouhý článek. Ale je to jiné téma, nechci vás odvádět od toho, co je aktuálním úkolem.

Význam biologického věku (BV)

Koncept BV má být upozorněním na důsledky stále se zhoršujícího životního stylu. Měl by to být motiv ke změně způsobu uvažování o tom, jak žijeme – především ve smyslu podceňování „samopéče“ o vlastní zdraví. Tím jsem se dotkl principu - lidé nechtějí být staří a nemocní. Ale zatím nepochopili, že jsou to oni sami, kdo se musí o sebe starat. A také jde o to, zda jsou ochotní a schopní akceptovat odborná doporučení, nebo zda jsou to fatalisté, tvrdící, že „je to osud, jakého věku a zdraví se dočkáme“, a najdou se i tací, kteří silácky prohlašují, že „tělo musí přijít do hrobu pořádně zhuntované“.

Proč stárneme?

Podle vyjádření jednoho z vědců (překvapivě to nejsou „američtí vědci“, ale jeden ruský badatel) lze proces stárnutí vysvětlit několika sty (ano, čtete dobře) různými teoriemi. No….trochu přehnané, pravda. Ale Rusové už jsou tací. Mimochodem, o fenoménu stárnutí jsem napsal vědecko-populární publikaci pod názvem „Mládněte jídlem i po 50tce“ (nakl.Computer Press). Kupodivu  čtenáře výrazně neoslovila. Ono to, ale překvapení nebylo. Lze to vysvětlit na obdobné problematice, totiž na obezitě. Lidé zavírají oči před realitou. Nebo jsou pasivní v domnění, že svůj problém „přepinknou na odborníky“. Důkazy máme v poradnách každý den. Slyšíme totiž přání klientů ve stylu: „já vím, že můj životní styl (a výživa) je rizikový, něco se mnou  udělejte. Chci co nejrychlejší efekt, ale aby mne to nestálo moc peněz a hlavně žádné odříkání, prosím“.

Dovolím si citovat moji kamarádku, primářku „anti-aging clinic“ v Praze a současně prezidentku české Asociace medicíny proti stárnutí“, MUDr. Moniku Golkovou (citaci jsem musel zkrátit):

Veřejnost je přesvědčena, že „věčné mládí“ má někdo v genech, a ten kdo ne, tak s tím nemůže nic dělat, ať dělá, co dělá. To není pravda. Geny hrají určitou roli, přesto stárnutí můžeme zpomalit. Na výzkum, jak proces stárnutí zastavit, se zaměřuje stále více medicínských oborů. Jedním z důsledků byl vznik nového lékařského oboru, zvaného anti-aging medicína (medicína proti stárnutí). Jeho počátek lze datovat již do 90. let minulého století, a stalo se tak v USA. Do Čech tento obor pronikl až před několika roky. BV, jak se zdá, určují změny fyziologie, odehrávající se na úrovni buněk a jejich DNA, ale tím pádem také celých tkání, orgánů i regulačních mechanismů (hormonů). Nejde však pouze o genetické dispozice, ale také o vliv prostředí, to znamená, že je důležitý správný životní styl, ale také například životní prostředí. Výsledkem je, že kalendářní věk se může lišit od BV  někdy až o 20 let, a to jak mínus, tak plus.

Příčiny stárnutí?

Biologické studie stárnutí jsou cíleny na vnější projevy stárnutí buněk. Zde  ještě dominuje (nyní tvrdě kritizovaná) teorie volných radikálů.

Genetické příčiny stárnutí věda vidí ve hromadění mutací (poruch činnosti genů).

Podle molekulárních genetiků je věk „naprogramován“ délkou telomer.  Telomery chromozomů jsou řekněme „jakési malé ocásky, nebo mašličky, na konci chromozomů. Jsou druhově specifické. Struktura telomery zabraňuje štěpení DNA enzymy, tzv. deoxyribonukleázami, V průběhu života dochází vlivem mnoha různých faktorů k postupnému zkracování délky telomer, A naopak – prodlužování telomery zajišťuje enzym, zvaný telomeráza. Ale naneštěstí ten je aktivní pouze v buňkách zárodečné linie, v kmenových buňkách kostní dřeně, dále ve stimulovaných T a B lymfocytech a v buňkách k naší smůle také v buňkách nádorově změněných. Pokud u nějaké buňky dojde ke kritickému zkrácení telomer, přestane se ta buňka dělit a umírá (tzv.apoptóza).

Jak objektivně změřit BV?

Problém je v tom, že některé programy hodnotí především faktory, ovlivňující očekávanou délku života (life expectancy), kdežto další hodnotí především tzv. vitalitu. První přístup nepřihlíží ke kvalitě života, problém druhého ilustruje příklad pětačtyřicetiletého aktivního sportovce, který pravidelně vítězí ve veteránských tenisových turnajích, ale má silnou rodinnou zátěž kolorektálního karcinomu (dědeček, otec, bratr). Naneštěstí základem jeho stravování je především maso a uzeniny, a navíc je kuřák. Použijeme-li k hodnocení BV kritéria, vycházející z očekávané délky života, vyjde u tohoto muže BV podstatně vyšší než kalendářní. Přitom o vitalitě nelze pochybovat.

Dotazníků a testů, vycházejících z očekávané délky života, je víc, většinou  jsou postaveny na dotaznících životních pojišťoven. Připomenu, že některé jsou dokonce veřejně dostupní na netu. Nejslibnější je měření baterie parametrů, o nichž se ví, že se víceméně lineárně mění s věkem. Jeho autoři používají koncentraci prostacyklinu ve fibroblastech, viskozitu buněčné membrány, elektroretinogram, vliv baroreflexu na srdeční frekvenci, koncentraci lymfocytů, denzitu a rychlost leukocytů, sílu stisku ruky, mobilitu svalů krku, vitální kapacitu a řadu méně obtížně stanovitelných fyziologických parametrů.

Jedna z výzkumných studií zkoumala rozdíly mezi kalendářním a BV u několika profesních skupin. Nejvyšší rozdíl byl pozorován u manažerů (průměrný kalendářní věk 49,2 roku, průměrný BV 40,2). Menší rozdíl, cca 5 let se zjistil   u učitelek, kdežto u učitelů byl rozdíl jen 2 roky. Úřednice, podobně jako učitelky v jeslích, vykazovaly BV lehce nad věkem kalendářním. Mezi námi – zde citované výsledky jsou velmi překvapující. V případě manažerů je jasné, jak velké psychické zátěži jsou vystaveni, a tudíž proč tak často „vyhoří“ nebo se psychicky sesypou. Podobné to je v případě politiků. Přesto se obě skupiny dožívají významně vyššího věku než většina populace. Podle mého názoru je nutné zvažovat stimulující vliv stresu spolu s neustávající psychickou aktivitou. Mnoho členů těchto skupiny již také pochopilo, že je pro ně prospěšné věnovat čas také různým typům aktivity, přičemž jejich finanční zdroje jim umožňují kvalitněji se stravovat. Domnívám se, že velmi důležitá je právě neustávající psychická i fyzická aktivita – a to navzdory možným nepříznivým genetickým vlivům.

Projevy stárnutí

Stárnutí se projevuje poklesem funkceschopnosti orgánových systémů. Klesá bazální metabolismus, plicní ventilace a průtok krve orgány, což znamená ve svém důsledku snížení výkonnosti fyzické i psychické. Klesá také schopnost  udržet homeostázu (stálé vnitřní prostředí). Pro délku dožití má velký význam také kvalita imunitního systému.

Obecná doporučení?

A teď trochu konkrétněji – JAK se bránit (předčasnému) stárnutí

1. V maximální možné míře se vyhýbejte „chemii“ – nejenom v potravinách, ale také v „kosmetice“ a v životním prostředí

2.  Udržujte mozek v činnosti, byť třeba jen formou „tvůrčí“ zábavy.

3. Vyhýbejte se co nejdéle to bude únosné všem chemickým lékům - psychofarmakům, antibiotikům, očkování, amalgámům a hypnotikům.

4.  Přemýšlejte nad optimální výživou a systematicky používejte ověřené doplňky stravy.

Čím jste starší, tím víc musíte dbát o kvalitu, nikoliv o kvantitu stravy - jezte méně, než si myslíte, že je vhodné.

5. Vhodná je pravidelná detoxikace.

6. Důraz na citové záležitosti – pozitivní vztah k životu a lidem.

7. Omezení negativních emocí.

Jak mohou přispět různé složky stravy a doplňky? 

Strava se sníženým obsahem sacharidů zpomalí stárnutí (chronicky zvýšený insulin má souvislost se stárnutím). Snížený příjem sacharidů, především jednoduchých (nízký GI) kromě toho chrání oči před vznikem AMD (degenerace makuly). Prospěšná jsou naopak minimálně tepelně upravená vejce. Nepoužívejte umělá sladidla.

Strava, bohatá na zelenou a žlutou zeleninu sníží riziko vzniku aterosklerózy téměř o 40 %, protože  sníží hladinu LDL a VLDL lipoproteinů (škodlivého cholesterolu) a sérového amyloidu A. Ve zdravé stravě plné zeleniny a ovoce v ní přítomné flavonoidy znamenají mimo jiné prevenci rakoviny prsu a vaječníků, Alzheimerovy choroby a oběhových onemocnění.

Vyšší konzumace lignanů  pre-menopauzálními ženami sníží riziko rakoviny prsu až o 80 %. Mám na mysli především lněná semínka, celá zrna, berries, zeleninu a ovoce. Ve střevě vznikající „enterolakton“ podporuje tvorbu sex.hormony vážící globulin (SHBG) - výsledkem je omezení negativního působení estrogenů v pozdějším věku.

 

V oblasti mně blízké, doplňcích stravy, je podle mého názoru obrovská perspektiva. Možná vás zklamu, ale na tomto místě mohu jmenovat jen základní  z nich, což ale znamená možné opomenutí některých další, přinejmenším stejně důležitých.

Tak například kofein může chránit před ztrátou paměti, diabetem a jaterními nemocemi a také přispívá k redukci hmotnosti. Prospěje použití vitaminu D (a slunečního svitu) a vitaminu K. Důležité jsou vitaminy skupiny B, především ac.folicum, pyridoxin, B12 a kyselina pantotenová.

Kolostrum lze chápat jako prevenci Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Polyfenoly (například flavonoidy kávy a kakaa) podporují imunitu a oběh a zpomalují stárnutí..Prospěšné je použití l-karnitinu, kyseliny lipoové, koenzymu Q10, karnosinu, DMAE (dimetylaminoetanol), včelí mateří kašičky, DHEA (dehydroepiandrosteron), velké množství bylin (žen-šen, leuzea,,suma), ale také některé aminokyseliny.

Inu, ono by se toho dalo uvést mnohem víc, ale s ohledem na to, že jde o „informativní“ článek, nedovoluje to možný rozsah. Tak snad někdy příště…

Dr. P. F.