2108 Kutná Hora a Semín

Město, ve středověku označované za stříbrnou pokladnici českého království, dodnes dává na odiv bohatství zdejší stříbrné šlechty; v roce 1995 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad ani zámek tu nenajdete, ale malebné historické centrum vám to bohatě vynahradí. Město jsme navštívili o teplém posledním červencovém víkendu a hodně jsme si to užili.

K přespání jsme si vybrali velice pěkný rodinný autokemp, který se nachází v příjemném prostředí na okraji města. Pro všechny hosty jsou zde připraveny společné kuchyňky i sociální zařízení. Pozemek areálu je velice pěkně a nápaditě rozčleněn na různá menší prostranství, zákoutí i malé vodní plochy s lávkami. Prostor autokempu je pojat spíše jako zahrada s květinami a vzrostlými stromy. A příjemný majitel Vám velmi ochotně poskytne veškeré základní informace o památkách v okolí. K dispozici je samozřejmě i elektřina a voda. Snad jen výlevka pro velká obytná auta chybí. A že se camp nachází na strategickém místě jen 1 km od Kostnice bylo zřejmé i tím, že jsme po delší době viděli i zahraniční obytná auta. (camp umístěn do POI bodů).

Dopoledne jsme pěšky vyrazili podívat se do nedaleké světoznámé kostnice, která patří s více než 400 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky v republice. Jedná se o podzemní kaplí hřbitovního kostela Všech svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner - skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou - a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalšími stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům.

Poté, co podle pověsti jeden ze sedleckých opatů, který do Jeruzaléma cestoval s diplomatickým poselstvím, přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově, stal se tento hřbitov takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat.

Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem založeným husity, požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků.

Hned vedle Kostnice se nachází vzácná a unikátní památka UNESCO - katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory - je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142) a spolu se světoznámou sedleckou Kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory.

Katedrála byla vystavěna neznámým tzv. Mistrem sedleckého chrámu v letech 1290 až 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.

Katedrála má též přístupné první podkroví, jímž je možné vystoupit na kůr západního průčelí, což dává ojedinělou možnost obdivovat dílo starých řemeslníků a zároveň se v těchto prostorách nachází moc pěkné fotky spojené s životem lidí v Černobilské oblasti. Hodné obdivu jsou i vzácné výtvarné památky - např. obrazy Petra Brandla či Michaela Leopolda Willmanna. A největší zajímavostí je chrámová klenotnice, která ukrývá jeden z nevzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance.

…ukryta před husity, ve středověku zazděna do zdi chrámu, poté náhodně objevena, chráněna v toku času kutnohorskými trezory, umístěna mezi exponáty národní galerie a v roce 2011 konečně navrácena katedrále… Podle posledních poznatků se jedná o nejstarší dochovanou gotickou monstranci na světě - vyrobenou před rokem 1400 v parléřovském stylu - skvost, který by si návštěvník katedrály neměl nechat ujít.

Po návštěvě Kostnice a katedrály v Sedleci vyzvedáváme auto v campu a přesunujeme se na 3 km vzdálené parkoviště v těsné blízkosti centra.

Počátkem vlády krále Václava II. vypukla „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se do Kutné Hory stěhovaly za bohatstvím. Kolem roku 1300 vydal král Václav II. nový horní zákon, který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně začaly roku 1300 razit pražské groše. V roce 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a získala různá privilegia.

Bohatství kutnohorských dolů se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby Lucemburků po celé 14. století. Roku 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na pražské univerzitě. Město výrazně utrpělo během husitských válek, kdy bylo několikrát vypáleno. Roku 1471 byl Vladislav Jagellonský zvolen v Kutné Hoře českým králem. Město během své vlády velmi podporoval.

Historické centrum městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Chrám sv. Barbory je gotická katedrála, jejíž stavba začala na konci 14. století a je jednou z hlavních turistických atrakcí. Další významnou památkou je Vlašaký dvůr, který byl po celá staletí centrem hospodářské politiky českého státu.V dobách největšího rozkvětu města, sloužil Vlašský dvůr též jako sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. Návštěvníci města si mohou prohlédnout také České muzeum stříbra.

Po prohlídce Kutné Hory jsme se přesunuli do nedalekého Semína, kde Jíťa trochu pracovala a my se toulali po okolí a koupali se v místním pískovém rybníce.