Na Velkém Javoru (1 456 m), nejvyšší hoře Šumavy, leží momentálně více jak 60 centimetrů sněhu a v provozu jsou všechny sjezdovky včetně horního úseku černé sjezdovky Weltcupstrecke a Osthangstrecke.

Alpská atmosféra se tu neprojevuje jen moderními technologiemi v podobě rychlých lanovek a nejlepších roleb, ale také nadstandardně širokými sjezdovkami. A když si tu navíc dáte na kopci curry wurst a slyšíte kolem sebe němčinu, může se vám na chvíli zdát, že jste na pravé alpské lyžovačce. Přitom jste jen dvě hodiny od Prahy.

Skvělá je např. červená sjezdovka Böhmerwaldstrecke, která je takovou centrální sjezdovkou Arberu a svými parametry může hravě konkurovat širokým alpským dálnicím. Obsluhuje ji rychlá šestisedačka, takže se můžete oddávat carvingové nirváně a dávat jednu jízdu za druhou. Ani nestihnete na sedačce vychladnout.

Samozřejmě proslulou sjezdovkou na Javoru je černá sjezdovka Weltcupstrecke, na které se jel v minulosti i světový pohár žen v alpském lyžování.

Sjezdovky na Javoru jsou převážně severně orientované, takže bývají ve stínu skoro v celé délce a jsou v dobrém stavu i na odpolední lyžování. Jediný svah, na který dosahují sluneční paprsky, je příhodně pojmenovaný Sonnenhang, což je šikovný sportovní slalomák rovněž s vlastní šestisedačkou.

Lyžování na Javoru může být až skoro výkonnostní záležitostí a líbí se tu hlavně sportovcům, kteří vyznávají styl „rychle nahoru, rychle dolu“. Nicméně i na Javoru se dají najít méně náročné sjezdovky pro začínající lyžaře. Jsou jimi Damenstrecke, Familienstrecke a Turnhof, který představuje rozlehlou cvičnou a velmi mírnou pláň. Do nějaké velké rychlosti se vám to tu jen tak nerozjede, na první oblouky je to značka ideál.

Velký Javor samozřejmě není jen o upravených sjezdovkách, ale také o celkovém rodinném vyžití, kdy hlavně dětská aréna Kinder ArBärland představuje skoro až lyžařský ráj pro děti. Ty tu mohou využívat až devět pojízdných pásů a množství nejrůznějších metodických pomůcek od nejrůznějších kuželů nebo kroužků až po slalomová zvířata nebo podjezdové branky.

Nádech Alp je tu cítit nejen z moderních technologií, ale také z gastronomie. V dřevěných hospůdkách s horským vzezřením si tu můžete objednat například curry wurst, Germknödel nebo typickou rakouskou polévku s obřím játrovým knedlíkem.

My dorazili na Javor v pátek večer a stihli jsme ještě večerní lyžování, na kterém bylo jen pár lidí.

V sobotu ráno nás přivítalo sluníčko a tak jsme si po snídani již užili venku raní kávu. Následoval výlet na skialpech, kdy jsme postupně zdolali trasu dlouhou přes 9 km kolem velkého javorského jezera a s převýšením přes 500 metrů, s úžasnými výhledy až k Alpám, jsme nakonec zdolali samotný vrchol. Pořídili jsme pár fotek a navštívili hned pod vrcholem příjemnou hospůdku. Již skoro za tmy jsme dorazili k autům.

Na večeři jsme vyrazili do nedaleké hospůdky s českým majitelem, kde jsme si dali vepřové koleno a příjemně s "datlem" (majitel hospůdky) poklábosili.

V neděli ráno jsme si přivstali a ještě před 6.hodinou ranní vyrazili ještě za tmy na vrchol, abychom mohli sledovat východ slunce z vrcholu Velkého Javoru. Překvapilo nás, že podobný nápad mělo docela dost skialpinistů. Zážitek to byl úžasný.

A když jsme si po návratu na sluníčku dopřávali snídani a kávu, areál se pomalu začínal plnit návštěvníky. Někteří ještě vyrazili na běžky a pak už jen cesta domů.