Prostory a technické zázemí k jeho konání nám poskytl náš dlouholetý člen pan Šlosárek a jeho firma VACARA za což mu ještě jednou moc děkujeme, bylo to prostě super. Největší obdiv si myslím, že sklidil BBQ truck to byla velká paráda.

Po deštivém příjezdu proběhlo zahájení srazu poděkování majiteli firmy Vacara panu Šlosárkovi a přivítání se všemi členy. Po oficialitách už jsme se jen bavili konzumovali dobroty připravené v BBQ trucu zapíjeli pivkem a vínem, a to někteří tradičně až do nočních hodin.

Druhý den jsme autobusem vyrazili na komentovanou prohlídku, a to do Valašského muzea v přírodě – Dřevěného městečka v Rožnově pod Radhoštěm, kde nám přes špatnou předpověď přálo počasí a vše jsme prošli, aniž by jsme zmokli. Ve Valašském muzeu jsme se dozvěděli něco z historie jak muzea, tak i dřevěných budov například o Fojtství z Velkých Karlovic, Billův měšťanského domu o Rožnovské radnici někteří putování zakončili v hostinci u Vašků. V přilehlém okolí kostela svaté Anny se nachází malý hřbitov zvaný Valašský Slavín. V dobách svého vzniku v 60. letech 20. stole­tí byl považován spíše za ukázku různorodé podoby historických kamenných náhrobků a litinových křížů, přičemž mimořádnou pozornost budily vel­ké kamenné náhrobky fojtů a valašských portášů instalované u ochozu kostela. Teprve od roku 1969 se prostor začal proměňovat v místo odpočinku významných osobnos­tí, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska – spisovatelů, malířů, národopisných pracovníků, hudebních skladatelů, vědců či sportovců pocházejících nebo působících v našem regionu. Hřbitov byl přejmenován na Valašský Slavín a dodnes slouží jako čestné pohřebiště. Má i svou knižní podobu – „Knihu paměti kraje.“

Po návštěvě Valašského muzea jsme odjeli směrem na Kopřivnici, kde jsme měli domluvený společný oběd. Hned vedle restaurace Tatrovka je krásné nově vybudované muzeum nákladních automobilů.

Muzeum bylo otevřeno 17. listopadu 2021 v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky Tatra v Kopřivnici. Muzeum představuje na ploše více než 5000 m2 unikátní sbírku 80 nákladních vozidel a podvozků značky Tatra. Nejstarší česká automobilka je synonymem pro řadu přelomových konstrukčních řešení. Poznejte zblízka věhlas "tatrovácké koncepce".

Expozice zaujme návštěvníky všech generací. Jádro sbírky tvoří původní sbírka Jiřího Hlacha, soukromého sběratele, kterou Tatra získala v roce 2015.

Po návštěvě nákladních automobilů jsme se přemístili zpět do prostor firmy Vacara kde jsme mohli také poděkovat dámské části rodiny Šlosárkových za dokonalou přípravu našeho jarního tematického srazu. Po přednášce o Africe večer opět proběhla volná zábava opět jsme mohli ochutnávat dobroty BBQ tracku a to do nočních hodin.

V sobotu ráno bylo sice pod mrakem, ale to nás neodradilo a opět jsme vyrazili na výlet do Kopřivnice nejprve do muzea osobních vozidel, tentokrát s komentovanou prohlídkou. Myslím si, že tato návštěva byla moc zajímavá a dostali jsme dost krásných informaci od prvního vyrobeného kusu který se jmenovat President až do posledního vyrobeného kusu Tatry 700.

Po dokončení prohlídky nás čekal opět společný oběd v restauraci Tatrovka.

Po delším oběde jsme autobusem vyrazili na Pustevny, kam jsme se všichni moc těšili i přes to, že začalo pršet. Než jsme vyjeli nahoru, tak nepršelo a někteří z nás se proto vydali na pěší túru k soše Radegasta a někteří i dál. Většina se nás poté setkala v krásné budově zvané Maměnka.

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, v roce 2017 začala jeho rekonstrukce. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Obě budovy byly ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které zde provozovalo stylovou restauraci a hotel.

Jednu z nich – slavný Libušín však 3. března 2014 zachvátil zničující požár. Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikoláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895. Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, Portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer. Interiér jídelny byl však požárem zcela zničen, propadla se i střecha.

Areál Pusteven je Národní kulturní památkou. Pustevny (1018 m) leží mezi Radhoštěm a Tanečnicí. Jsou nejvýznamnější a nejnavštěvovanější horské středisko Beskyd.

Byly pojmenované po poustevnících, kteří zde žili. Posledním poustevníkem byl údajně pověstný Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří také sto let stará dřevěná valašská zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov.

V Maměnce jsme ochutnali místní různé pochutiny a pak už běželi na autobus a těšili se na večer, kde na nás čekalo opět bohaté občerstvení a k poslechu nám zahrála cimbálovka. Dobře jsme se pobavili a občerstvili a v neděli ráno po snídani jsme se už jen všichni rozloučili a v dešti vyrazili ke svým domovům.