1604 Brdy II

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, intenzivní honbu za přírodním bohatstvím, období romantické turistiky, aby pak bylo jeho nitro i přes protesty využito k výcviku vojsk, čímž byly jejich hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů.

Historické stopy se pro relativní civilizační nedotčenost brdské vrchoviny dochovaly v podobě, která v ucelené formě nemá jinde obdoby. Přidáme-li fakt, že jde o nejrozlehlejší pustý a málo přeměněný kraj v samém srdci Čech, nalezneme jedinečný fenomén.

A proto jsme i další víkend věnovali poznávání této oblasti. Za základnu jsme si zvolili místo kousek od Trokavce, odkud jsme se vydali k Padrťským rybníkům.

Rybníky byly založeny v 16. století jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě, rozložené na Padrťském potoce. Pod nimi stála ves Padrť, která byla vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století (spolu s dalšími brdskými obcemi) při rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Ve své době byly vyhlášeným rekreačním místem.

V jejich okolí se vyskytuje řada chráněných rostlin a živočichů, hnízdí zde např. orel mořský, bekasina otavní,čáp černý, volavka šedá a žije zde i vydra.

Od Padrťských rybníků jsme se vydali k zaniklému klášteru Teslín.

Jednou z fascinujících věcí na Brdech je, kolik toho toto dnes téměř souvisle zalesněné pohoří ukrývá z historických dob. Kromě hradišť, zřícenin hradů, smírčích křížů, pomníků, náspů neexistujících železnic, vojenských artefaktů a dalších s terénem již splývajících stop lidské činnosti je zde i jedna významná sakrální památka. Jedná se o benediktinský klášter u Teslín, přesněji na Teslíně, pokud dáme přednost původnímu názvu této osady, představované ve své novodobé inkarnaci několika staveními při rožmitálské silnici.

Několik slov o Teslínech – název osady pochází od slovesa tesliti, tesati nebo od slova tesla označujícícho kromě jakostní elektroniky i tesařskou sekyru. Dominantou vsi je hrázděná hájovna vybudovaná roku 1808 za arcibiskupa Viléma Florentina kníže Salm-Salma, který věnoval rožmitálskému panství hodně pozornosti a mimo jiné je i architektem někdejší parkové úpravy vrcholu Třemšína.

Od kláštera jsme pokračovali k obci Míšov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. V 70.letech 20. století bylo poblíž obce vybudováno přísně tajné zařízení (krycí jméno Javor), sloužící jako sklad jaderné munice a obsluhované výhradně sovětským vojenským personálem. Nebylo však jednoznačně prokázáno, zda zde někdy jaderné zbraně uloženy byly, nebo ne. Po měnové odluce v roce 1993 byl objekt použit pro uskladnění bankovek a mincí stažených z oběhu. Před několika lety byly v tomto objektu uloženy na přechodnou dobu ostatky 4 400 vojáků německého Wehrmachtu, kteří padli na našem území. V roce 2013 zřídila Nadace železné opory v bunkru "Atommuzeum". Jedná se o jediný zpřístupněný sklad jaderné munice.

My jsme se zastavili v místním grill baru, který je vyhlášen široko daleko. Večer byl zasvěcen grillování ryb.