1608 Turecko - katamaran

Po týdenním putování Tureckem obytným autem (cestopis ZDE) se na další týden přesouváme na loď. Vyplouváme z Marmarisu, kde máme pronajatý Katamarán Neutitech 47. Loď přebíráme v sobotu 6.8. v podvečerních hodinách.

Hned první ráno na lodi si užíváme. Koupeme se, relaxujeme a domlouváme setkání s Kuku, kteří za náma přiletěli a stráví s náma týden na lodi. Když chceme vyplout, přeskočí kotevní vrátek a celých 100 metrů řetězu putuje za kotvou do vody. Protože stojíme na 30 metrové hloubce, vzápětí zjišťujeme, že s řetězem vůbec nehneme. Nakonec si pomáháme přes kombinaci klatek a vrátek a po 30 min. trápení jede kotva nahoru. Kolem poledního vyzvedáváme Kuku v Marmarisu a vyrážíme na sever podél pobřeží. Na večer kotvíme v hezké zátoce, kde je pouze pár hospod.

Pondělní ráno probíhá ve stejném duchu, koupačka, dlouhá dobrá snídaně. Pak děti vymyslí, že by si daly nanuky a hle, kde se vzal, tu se vzal připlul kouzelný dědeček s loďkou a děti měly své nanuky :-). Před polednem vyplouváme a protože příjemně fouká kolem 20 uzlů, vytahujeme plachty a na stoupačku plujeme podél západního pobřeží. Na večer kotvíme v hezké uzavřené zátoce, kde nám místní majitel hospůdky nabízí zdarma bojku, kterou využíváme s příslibem, že se večer zastavíme.  Vydrželi jsme poslední v náročné diskusi s kapitánem Nemo.

Úterý. Přejíždíme do další zátoky. Nikča se učí řídit loď. Na oběd kotvíme pod zbytky hradu. Po koupačce děvčata připravuji oběd a chlapci se vydávají na trek k rujnám. Na vrcholu zjišťují, že loď se pohybuje. Rychlost běhu od zříceniny k molu byla úctyhodná :-). Záchranná operace dopadá dobře. Děvčata zvládla nastartovat a zpětným chodem udržovala katamarán v rozumné poloze :-).

V pozdním odpoledni se přesouváme do další zátoky. Příjemně fouká a tak využíváme síly větru a na plachty příjemně brouzdáme tureckými vodami. Ideální okamžik na Coronu a další dobré pití. Tradice se přeci jen nemůže porušovat. Večer grilujeme a užíváme si teplého večera.

Středa. Jsme v polovině, což znamená, že je třeba se pomalu vracet zpět k Marmarisu. Dopoledne se opět koupeme a kolem poledního přejíždíme podél řeckého ostrova Simi do malé romantické zátoky na koupání. V pozdním odpoledni se pak vydáváme do malého městečka Buzrun, abychom doplnili zásoby.

Čtvrtek. Další příjemný den za námi. Ráno sice trochu bojujeme s kotvou, kde nás trápí elektrický pohon, a proto taháme 40 metrů kotevního lana ručně. Dobrá zábava. Po snídani popojíždíme a na oběd kotvíme v hezké zátoce u Bekira. Úžasný turek, který má kouzelnou hospůdku na konci světa. Přístup pouze z moře, v okolí divocí osli, kozy, … Pecka. Popíjíme pivko, tureký čaj, vodní meloun, … Klábosíme o tureckém businessu, o problémech s turisty v letošním roce ….  V pozdním odpoledni pak na plachty přeplouváme blíže k Marmarisu.

Pátek. Dopoledne se koupáme, děti jezdí na kruhu, relaxujeme. Kolem poledního začíná příjemně foukat a tak na plachty vyrážíme směr Marmaris. Na večer se vyvazujeme k bojce u malého rezortu nedaleko Marmarisu. Poslední večer na lodi si maximálně užíváme. Koupeme se, popíjíme, plánujeme cestu domů.

Sobota. Stáváme brzo, abychom se dokázali dostat do Marmarisu na 8.hodinu, protože  Kuku jede trajekt na Rhodos již v 9.00 hodin a i my musíme vrátit loď kolem 9.hodiny. Cesta je krátká a tak snídáme na městském mole v Marmarisu, loučíme se s částí naší posádky, slavnostně sundaváme vlajku. Loď vracíme dle plánu a již kolem poledního vyrážíme již opět s obytnými auty směr ČR.

O této cestě je možné se dočíst ZDE.