1408 Dolomity - ferraty

Za dalším sportovním zážitkem jsme vyrazili do italských Dolomit. Zajištěné cesty, které jsou budovány s velkým úsilím, dávají možnost vysokohorským turistům, aby se dostali též na místa, která jsou normálně dostypné pouze horolezcům. Nacházejí se na nich úseky jištěné ocelovým lanem, žebříky či kramlemi, které slouží jako pomůcka při výstupu s jištěním pomocí ferratového setu. Tyto zajištěné cesty se v italské terminologii nazývají Via ferrata. V Dolomitech je těchto zajištěných cest opravdu hodně, s různou mírou obtížnosti. My jsme si vybrali oblast v okolí Cortiny a Passo Falzzarega.

Prví ferrata byla modré obtížnosti s názvem Via ferrata Giovanni Barbara:

Ještě odpoledne jsme se s ohledem na počasí rozhodli zrealizovat další modrou ferratu z Cortiny s názvem Via ferrata Lamon. Zde jsme však podcenili výšku, ve které se ferrata nachází. V nadmořské výšce nad 3000 mnm již ležel sníh a překonávat sněhová pole bylo náročnější, než jsme předpokládali. Důsledkem toho byl výrazně delší čas na zdolání, čímž nám ujela poslední lanovka a my museli do Cortiny po svých. Návrat až za tmy nebyl úplně komfortní.

Další den jsme se rozhodli pokořit jednu z nejtěžších ferrat v Dolomitech - Via Tomaselli. Úžasná vzdušná ferrata, kde i otrlým se tají dech při pohledu do 300 m hloubek.

Parádní akce. A protože jsme při návratu zpět měli pocit, že toho máme ještě málo, přidali jsme si menší ferratku na závěr, s názvem Kleiner Lagazuoi, což je vlastně 400 metrový výstup skalním tunelem, který byl vysekán za 1.světové války.

Na závěr jsme chtěli ještě zvládnout jednu ferratu v oblasti Alta Badia,  a proto jsme přejeli nad známé městečko Corvara, odkud jsme ráno vyrazili na Via ferrata Pisciadutaig.

Bohužel, zde již počasí moc nepřálo, a tak jsme to před hlavním výstupem zabalili.

Pár rad a zkušeností z pohybu na ferratách:

• Je dobré znát svoje vybavení a vědět, jak ho nejlépe použít (např. není dobré až ve výšce ferraty zjišťovat jak funguje karabina s odsedkou).
• U nástupu na ferratu, kde se spravidla nasazuje výstroj se jako první vždy nasazuje helma (padající kamení).
• Před nástupem na ferratu je dobré si nechat zkontrolovat upnuté vybavení od druhého.
• Na cestě ferraty dodržujte rozestupy tak, aby když nad vámi někdo spadne, tak aby vás nezasáhl a zároveň jste nebyli zajištěni na stejném úseku na vodícím laně jako ten nad vámi. Nezapomeňte na to, že hloubka propadu toho nad vámi se rovná délce jeho ferratového setu a délce k jeho prvnímu spodnímu jištění a jeho vlastní tělo.
• Na další jistící úsek se přepínejte co nejdřív to bude možné na výhodné pozici, kde se u toho budete držet jen na nohách abyste si nevysilovali ruce.
• Vždy buďte aspoň jednou karabinou připoutáni k jištění ferraty.
• Pokud na lezení potřebujete sílu v rukách snažte se je mít vždy pouze natažené – spoří to strašně síly.
• Se svou vahou a se současným držením se rukama jištění jste schopní nohama stát celou plochou podrážky boty na skále tak, že nespadnete. Skála je tak drsná, že tíha vašeho těla a tření podrážky o skálu vás udrží. Touto metodou jde po ferrate i chodit rovné (kolmé)/hladké úseky bez potřebných výstupků na skále pro nohy.
• Pro lezení se snažte používat co nejvíc nohy! Člověku se ze začátku některé úseky zdají obtížné a proto se tělo snaží držet jištění a všeho ostatního mnohem větší silou než je třeba. Často obtížně vypadající úseky jdou přejít, tak jako obyčejnou chůzí na chodníku.
• Když si chcete opočinout, nezapomeňte na svou odsedku. Tu spravidla použijte co nejkratší, abyste byli stále co nejblíže jištění a nemuseli jste se na zpět vracet nahoru.
• Pokud na ferratě čekáte než vylezou ti nad vámi, vždy si najděte vhodné místo, kde můžete stát jen na nohách a můžete se dobře zajisit a aby vás tato poloha moc nevysilovala.
• Dávejte si pozor na to, jestli svým pohybem na ferratě neuvolníte nejaký kámen.