Cvičit, či necvičit, když se necítíme dobře

Krásně jste si naplánovali cvičení i jídelníček, jste natěšení, jak se do toho zase obujete, a ráno se probudíte s pocitem, že se po vás v noci přehnalo stádo koní?

Je tady "moribundus"! Co teď?

Každou zimu se začnou množit dotazy, jak je to se cvičením při nemoci. (A každé léto se ozývá, jak je to se cvičením při úraze.) Když někdo začal od 1. ledna žít zásadně zdravě a poctivě cvičit, a pak v půlce ledna přijde zimní chřipčička, má pocit, že zahodí všechnu práci a že zkrátka nesmí za žádnou cenu přestat s programem, co si nastolil. Ale neuškodíme si víc, než prospějeme?

Je normální, že někdy sedne bacil na každého. Stává se to vrcholovým sportovcům, stává se to sousedce, stane se to i vám. Co v takové chvíli? Tedy samozřejmě krom toho, že nakoupíte zásobu kapesníků a čajů…

Bavme se o běžném nachlazení a typických zimních nemocech. Jestliže by totiž byla řeč o pravé chřipce, cvičení bude to poslední, na co budete mít myšlenky! Ostatně, i při pořádné angině nebo bronchitidě asi moc skotačit nebudete.

Co dělat, když dorazí tradiční zimní rýmička, kašlík a teplůtka?

Řada lidí, žen především, je zvyklá i s takovým nachlazením normálně fungovat. Někdo musí nakoupit, postarat se o rodinu, nemocenská je směšná a v práci jsme přece nezastupitelní! (No, to jsme, kdo jiný by tam teď to nachlazení roznesl na ostatní, že?) A když normálně fungujeme a nanejvýš si večer lehneme o něco dřív a vezmeme si něco proti horečce, máme pocit, že bychom přece měli zvládat i cvičení. Jenomže ono to není tak jednoduché.

Kdy ještě cvičit můžu, a kdy už ne?

Pokud jste dlouhodobě sportovně aktivní a máte slušnou kondici a neohrožuje vás žádná chronická nemoc (srdce, vysoký tlak, nedomykavost chlopně – neříká vám to něco?), můžete v tréninku – podle toho, jak se cítíte – pokračovat za těchto okolností:

Pozor ovšem na jógu! Když máte v těle nějaký zánět a cvičíte jógu poctivě, může to nadělat docela neplechu – dobře cvičená jóga přece pracuje s vnitřním prostředím těla, nejsou to jenom pozice. A může se snadno stát, že si rýmičku „roznesete“ do dalších orgánů, laicky a jednoduše řečeno.

Pokud máte horečku, nachlazení „sedlo“ na průdušky, máte anginu, berete antibiotika – NECVIČTE. Počkejte, dolečte se a pak se postupně zase vraťte do běžného zatížení.

Pokud máte jakýkoli i zdánlivě banální problém se srdcem (který ani nepotřebuje léky), necvičte!

Pokud se bavíme o problémech v břiše, necvičte.

Pokud jste zranění, necvičte oblast, která je zraněná. Je to jasné? Těch pár dnů – i kdyby se to protáhlo na dva otravné týdny – to vydržíte.

Co dělat, když už nemocní jste

A jak se chovat, když už jste nemoci podlehli? Máte si ubírat jídlo, protože se přece nehýbete? Kdepak!

Pokud se držíte určitého nastaveného příjmu, ve kterém se počítá i s pohybovou aktivitou,  jídlo si neubírejte, pokud ho dokážete sníst. Tělo při nemoci potřebuje nesnižovat příjem, protože si žádá energii na obnovu a léčení. Ano, i teplůtka znamená vyšší energetický výdej!

Hodně pijte. Každé nachlazení, ale i závažnější problém jako angina nebo chřipka si žádají hodně tekutin. Jednak kvůli případné teplotě, ale obecně – když bychom to dost zjednodušili – prostě proto, „aby se to všechno vyplavilo“.

Jezte lehce. Zaměřte se co nejvíc na čisté potraviny, zeleninu, ovoce, polévky, bílé maso. Nesnižujte příjem, ale skládejte ho z lehčích a rychleji stravitelných potravin.

A co po nemoci?

Začínejte pomalu. Pamatujete, jak se na základce vždycky psalo, že máte mít ještě týden bez tělocviku? Má to svůj smysl. Tělo se musí dát do pořádku, i když se už třeba cítíte dobře. Zaměřte se na procházky, lehké protahování, rehabilitační cvičení (však jste z toho polehávání určitě rozlámaní!) a nabírejte postupně. Než se nadějete, budete zase v plném provozu.

Tak hodně zdraví!

Alexandra Fraisová, Kaloricketabulky.cz