Přes půl milionu obyvatel ztrácejí evropské země zcela zbytečně. Mohou za to mezery v lékařské péči, ale i nezdravý životní styl.

BRUSEL Evropské státy si zakládají na tom, že mají špičkové zdravotnictví. Přesto třetina pacientů každoročně zemře zbytečně. V Česku je to dokonce téměř 40 procent, což je hluboko pod evropským průměrem. Od Francie, která má nejlepší výsledky, nás navíc dělí téměř 16 procent. 

V roce 2013 zemřelo v zemích EU celkem 1,7 milionu lidí ve věku do 75 let. Pokud by se postupovalo podle nejnovějších poznatků a využívaly dostupné technologie, přes 577 tisíc z nich mohlo dosud žít. To je závěr nové zprávy Eurostatu, který zpracoval a vyhodnotil data z úmrtních listů ze všech států Unie. Ovšem nezapočítal jen nedostatečnou lékařskou péči, ale i odhady týkající se například vzdělání zemřelých, jejich sociálního postavení i subjektivně vnímané hodnoty vlastního zdraví. Data tedy nelze brát jako absolutní.

Cílem studie je spíše porovnat efektivitu zdravotnictví v Evropě a vytvořit orientační pomůcku, která by upozornila na stávající nedostatky.

Míra „zbytečných úmrtí“ se mezi jednotlivými evropskými zeměmi velmi liší. Na prvním místě je Francie, kde lékaři mohli zabránit „zbytečné smrti“ ve 23,8 procenta případů. Naopak v Rumunsku, které tabulku uzavírá, takto zemře téměř polovina všech pacientů – 49,4 procenta.

Česko ze srovnání nevychází dobře. S hodnotou 39,3 procenta zaostává za celoevropským průměrem (33,7 %), ale je i daleko za sedmým Polskem (31,4 %), Slovinskem (33,1 %) a také za Řeckem (37,1 %).

Fakt, že se Česko v žebříčku ocitlo až ve druhé polovině a s velkým odstupem od sousedního Polska a jen o stupeň níž za Řeckem, nelze brát na lehkou váhu. Z poloviny případů k tomu podle Eurostatu přispívají infarkty a mrtvice.

Čeští lékaři odmítají interpretovat informaci tak, že by u nás pacienti měli v kardiologii podprůměrnou péči.

„Léčba nemocí oběhového systému je v některých oblastech v České republice naopak zcela výjimečná – vynikáme například počtem pacientů s kardiostimulátory. Také léčba akutních i chronických nemocí srdce a kardiochirurgické výkony jsou u nás naopak na vysoké úrovni,“ říká profesorka Věra Adámková z oddělení preventivní kardiologie pražského IKEM.

Jenže čísla z Eurostatu mluví jasně – například ve Francii umírá na infarkty téměř o 20 procent méně lidí než u nás. A problém potvrzují i aktuální statistiky. Počet Čechů, kteří zemřeli na ischemickou chorobu srdeční v posledních letech, vzrostl. V roce 2013 podlehlo infarktu 3 627 Čechů a 2 762 Češek. Čeští kardiologové uznávají, že infarkt a srdeční selhání zůstávají stále na prvním místě v úmrtí dospělých.

Studie Eurostatu zahrnula do svých statistik i data ohledně prevence úmrtí. A právě v této oblasti má Česká republika co dohánět. „Problémem zůstává prevence, která je nevymahatelná a která by jistě výrazně zlepšila zdraví lidí v České republice,“ uzavírá profesorka Adámková s tím, že „co se týče kouření, obezity a pohybu, jsou na tom Češi oproti evropskému průměru podstatně hůře“.

MFD, 25.5.2016, Jana Šafaříková, Iva Bezděková redaktorky MF DNES