Redukční režimy - jak na ně?

Tento článek není o redukčních dietách (o nichž je mnoho v knize „K čemu jsou diety“), nýbrž o specifické, buď dočasné, nebo trvalé úpravě stravování. Motivem je redukce nadváhy, ale především dosažení trvale udržitelné optimální tělesné hmotnosti s bonusem zlepšení zdravotního stavu. Předcházející věta je zásadní. TRVALÝ EFEKT! A to na rozdíl od jakékoliv superspeciální redukční diety. Kdo nepochopil, naučí se hrát s váhou jo-jo.

Co znamená pojem „redukční režim“? Cokoliv co zajistí bezpečné snížení nadváhy a v ideálním případě vede k optimální tělesné hmotnosti. „Cokoliv“? Redukční režim nelze omezit jen na manipulaci s příjmem energie a složením stravy a způsobem její konzumace. Nedílnou součástí musí být cvičení, úměrné aktuálnímu stavu a přitom podle tréninkového plánu a aplikace různých druhů fyzikálních procedur (lymfatická masáž, zábaly všeho druhu, kryokomora, sauna…). Doporučuji také psychoterapii nebo služby life-coache. A nyní to vezmu popořádku.        

Cvičení

Předpokládám, že se nenajde nikdo, kdo by tvrdil, že pravidelná fyzická aktivita je při redukci nadváhy zbytečná. Hubnout lze i bez cvičení, ale riskujete ztrátu svalové i kostní hmoty a pokles imunity. Kromě toho doufám, že je jasné, že fyzická aktivita je nezbytnou součástí životního stylu. Skutečností je, že právě aktivita jako součást redukčního režimu dělá lidem největší problém! Zkuste použít dva způsoby řešení: naučte se cvičit podle kvalitních videí nebo „samostudiem“ podle publikace Jima Stoppaniho „Velká kniha posilování“ (vydavatelství Grada), nebo se svěřte do péče prověřeného odborníka. To platí jak pro trénink, tak pro rehabilitační cvičení, stejně tak pro aplikaci fyzikálních prostředků. Vím, jakým směrem se teď ubírají vaše úvahy! Tento ucelený program bude vyžadovat čas a investice. Nicméně, děláte to přece pro sebe! Ideální je naučit se to všechno natolik dobře, že už pomoc odborníků potřebovat nebudete. Ostatně, nemocný člověk nevydělává….

Psychoterapie

Při pokusu o realizaci dojde ke stejným dilematům a obtížím jako v případě cvičení a rehabilitace. Navíc jde o citlivé téma. Možná se vám nebude líbit, když teď zkonstatuji: většina osob, žádajících pomoc při řešení obezity, má souběžně řadu nemocí a o to větší problémy s psychikou. U někoho jde o permanentní stres i s jeho orgánovými důsledky, u jiného je problém „zasunutý“ v důsledku traumat, často utrpěných v raném dětství, nebo jde o problémy partnerského vztahu či rodinného života. Většina lidí není schopná sama sebe aktivizovat, proto potřebuje podporu a porozumění, atd. Naneštěstí mnoho lidí je pod vlivem medikace včetně hormonální antikoncepce či antidepresiv.

Ženy jsou vnímavější než muži, ale přestože se tvrdí, že vydrží mnohem víc stresu, v praxi to vypadá jinak. Doufám, že se na mne čtenářky nebudou zlobit za prohlášení, že ženy jsou méně cílevědomé a vytrvalé ve snaze dosáhnout mety, kterou si stanovily. Ale také se setkávám s klienty, kteří jsou schopní se o sebe postarat, dostanou-li podrobný „návod“. Doporučuji zamyslet se nad sebou a nad svými časovými i finančními možnostmi a poté zvolit řešení. Pochopím, že mnoho lidí má zábrany řešit situaci s psychologem. Znáte to, že? Hovoří se o tom, že „každý psycholog potřebuje svého psychiatra“. Hloupost. Pro ty, kdo nenajdou odvahu je tu možnost „odsunout“ psychoterapii a použít ji například v situaci, kdy nejsou spokojení s výsledky nebo dojde ke změně vnějších okolností.    

Manipulace se skladbou stravy a příjmem energie

V čem je zásadní problém všech redukčních diet?  V tom, že nerespektují individualitu! Vždy jsou velmi časově omezené. Nerespektují zdravotní stav a případnou medikaci. Vždy jsou „živelné“ a proto jejich aplikaci uživatelé velmi brzy opouštějí zklamáni z toho, že slibovaný rychlý efekt se nedostavil. A tak se bezhlavě vrhají na další dietu. Snad už konečně „zabere“. Inu, nezabere, to mi věřte. Ale proč v některých případech funguje (dočasně)? Protože jakákoliv změna způsobu stravování způsobí krátkodobé metabolické změny (rozhodí homeostázu), a to může dočasně fungovat. Než se organismus adaptuje a vrátí se do původního režimu. Fungují i proto, že uživatel se začne hlídat.   

Na čem je postaven redukční režim (v oblasti výživy)?

Na cílené manipulaci se skladbou stravy. Znamená to vyloučení konzumace potravin, přispívajících k nadváze tím, že zpomalují metabolismus, způsobí potravinovou intoleranci a tudíž obtíže s trávicím traktem. Důsledkem je vznik chronického zánětu, zácpy se střevní dysbiózou a pokles imunity. Mění se hormonální regulace, vzniká stav chronického hyperinzulinismu, a dříve či později inzulinové rezistence.

Bez zohlednění principů metabolické individuality a akceptace vlivu zdravotního stavu nelze pomýšlet na úspěch.

Ve hře je především genetika, nicméně ovlivněná vlivem prostředí (ve smyslu působení stresu všeho druhu) a nakonec i skladbou stravy, protože její jednotlivé složky ovlivňují činnost genů. Proto je nutné zohlednit tzv. rodinnou anamnézu. Většinou zjistíme, že neúspěch diet je způsoben působením vrozených  metabolických mechanismů. To ale neznamená, že „vše je marné“! Čím zřetelnější je vliv genetiky, tím víc je třeba být cílevědomý a vytrvalý ve snaze o korekci stavu. Manipulace se skladbou stravy musí vycházet ze znalosti všech okolností, týkajících se konkrétní osoby.

TO, co pravděpodobně rozhoduje, je metabolický typ. Díky mnohaleté praxi s mnoha tisíci klienty jsem zjistil, že metabolický typ není vrozený! Lze ho ovlivnit jak dlouhodobou specifickou skladbou stravy, tak – naneštěstí, také medikací. Říkám tomu „vynucený metabolický typ“.

Při formulaci redukčního režimu je nutné respektovat individualitu klienta ve smyslu potravinových intolerancí a alergií, ba dokonce i potravinových averzí!  Tudíž je nesmyslné prezentovat v médiích jakési univerzální jídelníčky, uvádějící přesnou energetickou nálož a obsah základních tří živin. Vždyť klienta například odmítne konzumovat „obecně za zdravé považované potraviny“, jakými jsou celozrnné cereálie na straně jedné a mořské ryby na straně druhé? K čemu mu bude univerzální, odbornými kapacitami doporučený jídelníček, když on to prostě jíst nebude? Úlohou poradce je zvolit alternativu. Dokonce ani v případě vyhraněného metabolického typu nelze trvat na odborně formulovaném  systému stravování. Dobře, odmítáte konzumovat něco z toho, co vám typologicky přísluší. Musíme to vymyslet jinak. Pokud „jinak“, je nutné  průběžně hodnotit efekt. V tomto případě je to pro klienta „bez záruky“.

Využití alternativních výživových stylů

Co dělat s člověkem, který ač proteinový typ (dokonce ověřený genetickým testem) prohlásí, že chce být vitariánem (raw-food) bez ohledu na racionalitu? Pro mne (autora článku v teoretické pozici privátního poradce) je řešení jednoduché  - popřeji mu mnoho štěstí a rozloučím se s ním. Pro specialistu v poradně je tento klient problém. Nezbývá než se pustit do diskuze. Situace není totožná s ordinací lékaře. Pokud pacient odmítne standardní léčbu, lékař mu sdělí „najděte si jiného lékaře“. Specialista v poradně však musí vysvětlit klientovi, v čem je základní chyba jeho rozhodnutí. Jde o „konstruktivní řešení“, kdy specialista musí pochopit psychiku klienta a přitom ho přesvědčit nebo formulovat konsensus.

V takových případech bude efekt záležet na působení tzv. „metabolické flexibility“. Jinými slovy – k cíli může vést řada cest. Dokonce i v případě, že je dobře zmapován metabolický typ. Jak jsem se už zmínil, nemusí být kategoricky neměnný. Je tedy možné využít v redukčním režimu některý z alternativních výživových stylů? Samozřejmě, i když v tomto případě je výběr velmi omezený. Do úvahy připadají vegetariánství (nikoliv striktní veganství), kombinované s raw-food a paleo strava. V případě tzv. Paleo diety je nutné být opatrný, protože jde o finančně i zdravotně náročný režim, který mnoho jeho vyznavačů nevhodně zjednodušuje co do uplatnění stylem „vhodné pro každého“. Mimochodem, paleo strava je původně „surovinově“ silně závislá na geografických podmínkách a navíc dost často provázená tzv.přerušovaným hladověním.

Přerušované hladovění, energetické (sacharidové) vlny, rotační dieta apod.

Jde o různé modifikace jednoho a téhož, totiž kolísání příjmu energie, případně v rámci toho také kolísání příjmu některé ze základních tří živin – většinou sacharidů. Na tomto místě připomenu, že jde o manipulaci s vědecky prokázaným vlivem dosud fungujícího „ob genu“. Ten je důsledkem adaptace našich předků na periody hladovění.

Principy a konkrétní postupy přerušovaného hladovění  budou předmětem samostatného článku.

Svět zdraví - Petr Fořt, lékařská rada